Případy a zkušenosti

Případy účinků vědomého dechu v terapeutické praxi

Dech je v našem programu vnímán jako jeden z nejdůležitějších činitelů změny jak na úrovni somatické, tak především na úrovni psychické. V obou rovinách dech působí přesně a cíleně v té míře, v jaké je „uvolněn“ aktuální potenciál změny v organismu a v jaké míře jsou připraveny změny v návycích, transformující naší mysl. Význam dechu je mnohonásobně umocněn skutečností, že je nositelem vitální energie, v Indii o ní hovoří jako o práně nebo v Číně o čchi, která vitalizuje náš organismus a neustále harmonicky „ladí“ všechny naše úrovně naší bytosti.

Dlouhodobě máme velmi dobré zkušenosti s působením vědomého dechu s uživateli s respiračními potížemi jako například astma, značně omezené dechové návyky s kriticky nízkým využitím kapacity plic, častými onemocněními (nachlazení, rýma, kašel), s tím související únavou apod.

Uživatel RS před zahájením pravidelných skupinových terapií dýchal velmi povrchně a neznatelně, pouze břichem. Jeho pozornost byla rovněž povrchní, projevovala se téměř trvale salivace, jeho schopnost uvolnění napětí v končetinách byla na vědomé úrovni téměř nulová. Jakákoli snaha o stimulaci snížení svalového tonu byla okamžitě doprovázena reakcí nervů projevující se svalovými záškuby a neustálým střesem. Na jakýkoli podnět k nádechu nebo výdechu nereagoval, neboť již ztratil schopnost představy (založené na osobním prožitku) o tom, jak nádech a výdech vědomě probíhá.

V současné době po necelých dvou letech pravidelných účastí na skupinových terapií (2x měsíčně) je schopen bez sebevětších potíží snížit napětí, čímž téměř vymizel výskyt třesů a záškubů a to i v průběhu stimulačního působení. V důsledku toho došlo k výraznému uvolnění celkového napětí. Uživatel aktivně komunikuje (svým způsobem), je vnímavý a především přítomný. Salivace zcela vymizela. Největším úspěchem však je skutečnost, že tento uživatel se dokáže naprosto vědomě zhluboka nadechnout a vydechnout, čímž se obnovují návyky hlubšího dechu, zlepšuje se celý respirační proces s následnými pozitivními důsledky.

Velmi podobný případ je i v případě uživatele ZB, u něhož byl dominantní neustálý třes všech končetin a neschopnost spolupracovat při stimulaci uvolňování svalového tonu, zvýšení pozornosti apod.

Podobně například uživatel JK zpočátku na každou hodinu terapie docházel se sprejem pro astmatiky a velmi často (i několikrát za den) musel tento sprej používat. Byl velmi neklidný, nedokázal dýchat nosem, byl trvalém napětí, špatné držení těla, nebyl schopen očního kontaktu, neustálý neklid očí, neklidné končetiny.

V současné době po více jak třech letech účasti na skupinových terapií používá sprej jen výjimečně a na terapiích vůbec. Zcela utichl neklid očí a je schopen bez problému udržet oční kontakt. Velkým pokrokem je skutečnost, že při hlubším uvolnění napětí a při práci s tibetskou mísou samovolně zavírá oči a velmi klidně dýchá znatelných dechem. Z původního povrchního břišního dechu je schopen významně zvýšit kapacitu plic a přitom zapojit i hrudní dech. Díky dechovým technikám především v hrudní oblasti se nejen zlepšilo držení těla. Obnovil si i schopnost lokálního vnímání svého těla, vnímání periferních částí těla. Velmi dobře a lehčeji dýchá nosem.

 

Autor: Ing.Jiří Nývlt, autor programu, terapeut
zpět nahoru